Rostlina, nesoucí název po anglickém orchidejovém nadšenci, je středně velký epifyt, domovem v teplých až horkých lokalitách Nikaragui, Kostariky, Panamy, Kolumbie a Venezuely, kde se vyskytuje ve vlhkých lesích na stromech a skalách, ve výškách od 800 do 2700 metrů.
Pahlízy jsou vejčité až hruškovité, rýhované, nesoucí jediný vrcholový, kožovitý, zřasený žebrovitý, elipsovitě obvejčitý, řapíkatý list. Během léta a podzimu vyrůstá husté květenství (3-9 květů) od vyzrálé pahlízy, na kterém květy vydrží pouze 2 - 4 dny.
Během léta, při vyšší vzdušné vlhkosti v pohodě snáší teploty kolem 30°C, na dobře větraném stanovišti s jasným nepřímým světlem. Zimní noční teploty naopak mohou klesat k 15°C, ale není to podmínkou. Během tohoto chladnějšího období rostlinu pouze lehce rosíme a stanoviště dobře větráme.
Rostlinu je nutné navázat na podložku nebo umístit do košíku, neboť visící květenství prorůstá dolů z pod rostliny. Nese až 12 cm velké květy, otevřené současně, které mohou provonět celé okolí příjemně nasládlou vůní (citron - vanilka). Zvláštností je i to, že květy voní už několik hodin před otevřením, což mne nejdříve u prvně kvetoucí rostliny značně zmátlo, neboť jsem se zprvu mylně domníval, že do skleníku proniká vůně od na dvorku kvetoucích durmanů. A jak květ vyzrává, objevuje se postupně na "nose" černá skvrnka.
Synonyma: Stanhopea amoena; Stanhopea anfracta; Stanhopea aurea; Stanhopea inodora var. amoena; Stanhopea peruviana; Stanhopea wardii var.aurantiaca; Stanhopea wardii var aurea; Stanhopea wardii var. aureum; Stanhopea wardii var. flavescens; Stanhopea wardii var.stenoptera; Stanhopea woodii.