|
|
|
|
|||||
Menší epifytní rostlina, pojmenovaná po německém sběrateli, rostoucí v Brazílii, v roklích a močálech na zamechovaných stromech s hrubou kůrou, ve výškách od 700 do 2000 metrů. Protáhlé pahlízy, které jsou uspořádané dvouřadě podél oddenku, nesou jediný, apikální, vejčitý, kožovitý list. Květenství je vrcholové, delší než u ostatních druhů, jedno až vícekvěté. Květy velké 4-6 cm se oblevují v přírodě během jara, v kultuře někdy už během zimy.
Tento druh, namontovaný na korek, umístíme na temperované až teplé stanoviště s jasným rozptýleným světlem. Po celý rok hojně zavlažujeme, během nejchladnější části zimy zálivku trochu zmírníme.
Synonyma: Hadrolaelia wittigiana; Sophronitis purpurea ; Sophronitis rosea; Sophronitis grandiflora var. rosea; Sophronitis violacea.