Tento menší druh je poměrně hojně rozšířen v jihovýchodní Asii a lze ho nalézt prakticky od čínských Himálají jižně až po Borneo. Obývá teplé až horké nížinné oblasti, nebo nízké horské lužní lesy, kde roste epifytně až do výšky 1300 metrů (Borneo 200 - 300 m). Protáhlý, ostře prověšený, někdy větvený stonek nese několik protáhlých, nestejně dvoulaločných, kožovitých listů, dlouhých asi 10 cm. Květenství je postranní, jednoduché, 5 - 15 cm dlouhé, nesoucí ve spirále hustě rozmístěné, postupně se otvírající, voskovité květy, velké až 1 cm, se široce oválnými sepaly a užšími petaly. V přírodě vykvétá od léta do zimy.
Protáhlý vnější lalok pysku je držený vodorovně, jeho báze tvoří zaoblený vak v jehož vstupu je zduřenina která téměř uzavírá otvor. Vyskytují se i formy s kropenatými květy které se vyskytují převážně v oblasti Himálají a naopak zcela bílé formy se vyskytují na ostrově Langkawi v Malajsii.
Podmínky pro pěstování jsou zhruba stejné jako pro teplomilné zástupce rodu Phalaenopsis. Celoročně teplo a vlhko s přirozeným mírným poklesem teplot během zimního období. Světlo vyhovuje jasné, rozptýlené.
Synonyma: Ascocentrum micranthum; Ceratochilus micranthus; Cleisostoma micranthum; Cleisostoma petitiana; Cleisostoma poilanei; Cleisostoma tixieri; Gastrochilus parviflorus; Pomatocalpa poilanei; Saccolabium fissum; Saccolabium micranthum; Uncifera albiflora.