|
|
|
|
|
||||||
Malá rostlinka, pocházející z Ekvádoru, Peru a Bolívie, kde roste epifytně v horkých až vlažných, promáčených, horských lesích, ve výškách od 500 do 1600 metrů. Pahlízky jsou vejčité, zploštělé, kryté bazálními listeny, které jsou kratší než jediný, vrcholový, trávovitý, dvoulaločný list. Květenství, vyrůstající od vyzrálé pahlízy, je tenké, úžlabní, dlouhé až 5 cm, nesoucí několik 5 mm velkých, žlutavých kvítků. V přírodě rostlinka vykvétá nejčastěji od jara do podzimu.
Tuto miniaturu pěstujeme epifytně na poloteplém, vlhkém, stanovišti při jasném, rozptýleném světle. Během teplých měsíců vyžaduje bohatou zálivku, v zimě přísun vody snižujeme až na pouhé rosení během nejkratších dnů roku. Pokud ji montujeme, tak na dobře zamechovanou podložku. Na květu vyniká velmi výrazný, žluto-oranžový kalus.
Synonyma: Petalocentrum angustifolium ; Petalocentrum bicornutum ; Petalocentrum pusillum ; Sigmatostalix aurosanguinea ; Sigmatostalix bicornuta ; Sigmatostalix peruviana ; Sigmatostalix pusilla ; Specklinia graminea.
