|
|
|
|
|
||||||
Tento menší, endemitní, brazilský druh lze nalézt jak v teplých vlhkých nížinných oblastech, tak v chladnějších horských regionech států Pernambuco, Bahia a Minas Gerais, kde roste epifytně v prosvětlených korunách stromů. Letní maximální teploty se zde pohybují (pro 850 m výšky) na hranici 30°C s nočním poklesem až k 17°C, se zimními denními teplotami v okolí 22°C s nočním poklesem k 15°C. Vlhkost je během roku poměrně vysoká 85 - 90% s poklesem na 75 - 80% během letní sušší sezony (4 - 5 měsíců), kdy je i množství srážek několikanásobně nižší, ale dostatečně nahrazené ranní rosou a večerními mlhami.
Drobné, zploštělé, oválné pahlízy, kryté několika listeny, nesou jediný vrcholový, kožovitý, kýlovitý, táhle kopinatý list složený u báze. Květenství je úžlabní, hroznovité, obloukovité až převislé, nesoucí několik 2-3 cm velkých, bílých květů s vejčitě rozšířeným pyskem s nepatrně vroubkovanými okraji a žlutým středovým proužkem směřujícím do hrdla ostruhy.
Stanoviště vyhovuje hodně světlé až částečně osluněné, poloteplé s celoročně dostatečnou zálivkou, kterou redukujeme zhruba od konce podzimu až do vyzrání nových pahlíz s nástupem jara.
Rostliny v kultuře musí být vydatně zavlažovány během aktivního růstu s tím, že pokud je rostlina v nádobě, musí být substrát velmi dobře propustný, protože kořeny musí být vždy suché mezi zálivkami, nicméně nesmí zůstat suché po dlouhé období. A protože tak, jako většina ostatních druhů, miluje proudění vlhkého vzduchu kolem dlouhých, tenkých, splývavých kořenů, je mnohem vhodnější rostlinu navázat na svislou, byť jen částečně zamechovanou podložku, aby kořeny mohly získat dostatek vláhy, ale netrpěly přemokřením, na které jsou poměrně citlivé.
Květy se objevují každoročně během letních měsíců.
Synonyma:
