Menší rostlinka, popsaná až r.1996, pochází z departmentu Narino v jižní Kolumbii, kde obývá vlažné vlhké oblasti. Vzpřímené stopky opouzdřené několika volnými, zploštělými, bělavými pouzdry, kdy spodní jsou černě kropenaté, nesou jediný, vzpřímený, kožovitý, purpurově zabarvený, vejčitý, zaoblený list s široce klínovitou, řapíkatou bází. Svazčité květenství je tenké, vzpřímené, 3 - 4 cm dlouhé, nesoucí na zadní straně listu květ velký 2 cm. V přírodě vykvétá během jara.
Tento druh je velmi blízce příbuzný s hojně rozšířeným a variabilním druhem R. brachypus a byl považovaný za málo běžnou formu, omezenou výskytem na oblast nejjižnější Kolumbie, zcela uvnitř rozšíření R. brachypus. Nicméně R.purpurea je charakteristická menším, silným habitem se široce vejčitými, zaoblenými, tmavě purpurovými listy. Stopky jsou asi tak z poloviny dlouhé jako list, zatímco u R.brachypus jsou stejně dlouhé a nebo i delší. Květy jsou menší než průměrné u R.brachypus, synsepal je bílý namísto žlutý a výrazně pruhovaný s mnohem širšími, jasně purpurovými proužky. Pysk je protáhlý, širší a jen trochu zúžený poblíž středu, namísto houslovitého. U obou druhů jsou čepele pysku třepenitě vroubkované.
Stanoviště zcela postačí temperované, chráněné před poledním úpalem s dobrým prouděním vlhkého vzduchu. Pokud rostlinu montujeme, tak na dobře zamechovanou podložku. Zálivka vyrovnaná po celý rok.
A jak už to někdy bývá, květ se objevil tam kde bych ho zrovna nečekal. Rostlina se při vybalování rozpadla na několik částí, jak byla po transportu z Kolumbie vyschlá a tak jsem zbylé dva listy bez kořenů, spolu s ostatními pohrobky z dalších rostlin, zapíchl do košíku naplněného mechem, který mám zavěšený ve skleníku pro tyto účely. Jaké bylo moje překvapení, když na mne jednoho rána zazářil květ jasnými barvami, kontrastujícími s nevzhlednými pozůstatky pokroucených listů, zatímco matečná rostlina nejeví nejmenšího náznaku směřujícího ke kvetení.
Synonyma: