|
|
|
|
|
||||||
Druh rostoucí epifytně ve studených až vlažných oblastech Bolívie, Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru a Peru, ve výškách od 2000 do 3100 metrů. Tato větší trsovitá rostlina má vzpřímené stonky, u báze několikrát opouzdřené bílým, kaštanově kropenatým, listenem, nesoucí jediný vzpřímený nebo rozestřený, kýlovitý, protáhle elipsovitý, kožovitý list, na spodní straně fialově zabarvený. Květenství je úžlabní, tenké, nesoucí pro tento rod poměrně velký květ, se zřetelnou anténkou, který může měřit i přes 5 cm. Hřbetní sepal má na sklovitém podkladu pět tmavě purpurových proužků. Pysk je široce protáhnutý, žlutý, karmínově kropenatý, postranní laloky vzpřímené, na koncích s dlouhými tenkými výběžky. Vrchol pysku seříznutý - zkrácený, okraj jemně pilovitý. Sloupek nažloutlý s červeno-kaštanovou skvrnou poblíž báze.
Restrepia antennifera je charakteristická větším habitem, stopkami které tvoří často odnože a velkými květy, které mají sepaly dlouhé přes tři centimetry, kdy sepaly některých klonů dosahují dokonce délky až 6 cm. Synsepal je elipsovitý, člunkovitý - obzvláště směrem k bázi, nesoucí na žlutém podkladu hnědé nebo červené podélné proužky u báze často tvořené sbíhajícími se skvrnkami.
R. antennifera se odlišuje od podobně zbarvené R. brachypus větším květem s protáhlým, v podstatě holým pyskem na rozdíl od třásnitého, polo houslovitého, tří- proužkatého pysku druhé rostliny.
Rostlinu pěstujeme epifytně na zamechované podložce, nebo v menší nádobě s epifytní směsí. Stanoviště by mělo být spíše chladnější, stinné s dobrým prouděním vlhkého vzduchu. Během léta, při dostatečné zálivce, snáší v pohodě teploty přesahující 25°C. Při větší světelné intenzitě se listy zbarví do červena až fialova, což je zcela běžné u tohoto rodu a není to nijak na škodu. Během krátkých zimních měsíců většinou toto zabarvení ztrácí a vybarvují se běžnou zelenou.
Synonyma: Restrepia antennifera subsp. hemsleyana; Restrepia hemsleyana.
