|
|
|
|
|
||||||
Domovem tohoto menšího druhu je Nepál, Sikkim, Assam a Barma, kde roste epifytně často na stále zelených stromech Schima wallichii s hrubou kůrou, ve výškách od 400 do 800 metrů. Stonek je asi 15 cm dlouhý, nesoucí ve dvou řadách ploché, velmi těsně se překrývající listy. Květy, utvářející malé shluky ve vrcholu stonku, jsou kulovité, 2 - 3 mm velké, na bílém podkladu lehce narůžovělé, s krátkou mastnou (tukovou) bradou. V přírodě vykvétá koncem podzimu (září - říjen).
Rostlinu mám navázanou na kůře topolu s kořeny překrytými mechem. Mám ji teprve krátce a tak ze strohých údajů předpokládám, že by jí mohlo svědčit teplejší, stinné místo. Zatím jí denně máčím mech na kořenech (léto) a ona vděčně vyhání vzhůru množství nových výhonků, společně s dalším a dalším nakvétáním na starších stvolech.
Tyto druhy se pěstují velmi zřídka a to spíše pro jejich celkový vzhled, než pro jejich velmi drobné, nevýrazné kvítky.
Synonyma:
