|
|
|
|
|
||||||
Angola, Kamerun, Ghana, Guinea, Pobřeží slonoviny, Nigérie, Sierra Leone, Tanzanie, Uganda a Zaire, jsou všechno země, kde lze nalézt tuto miniaturní rostlinku. Roste zde jako epifyt nebo příležitostně litofyt v teplých oblastech, v poloopadavých nebo stále zelených deštných lesích, často poblíž vodních toků a vodopádů, ve výškách od 700 do 1600 metrů.
Krátký stonek, zcela zahalený podélně složenými bazálními listeny, nese ve dvou řadách 4-8 zploštělých, masitých, srpovitých, lesklých, tmavě zelených, kosatcovitých listů, velkých 10 - 15 cm. Květenství je úžlabní, až 5 cm dlouhé, polo-okoličnaté, kratší než listy, nesoucí 5 -20 drobných, trvanlivých, současně otevřených květů, které jsou sklovitě bílé až téměř průsvitné, se zeleným prašníkem a nazad ohnutou ostruhou. Rostlina vykvétá v přírodě od jara do podzimu.
Tento druh umístíme v hrubém, hodně propustném substrátu a nebo navážeme na zcela holou podložku. Stanoviště volíme teplé, dostatečně vlhké, světlé s částečným osluněním a dobrým prouděním vzduchu. Během růstového období rostlina vyžaduje bohatou zálivku, zatímco během zimy je vhodný menší přísušek. Vždy ale vyžaduje proschnutí mezi zálivkami. V období květu je třeba dbát zvýšené opatrnosti při zálivce, neboť květy velmi rychle hnědnou pokud zůstávají delší dobu mokré.
Zjišťuji, že rostlina v nádobě musí mít substrát opravdu velmi propustný a to tak, že když jí zaléváme, voda ihned protéká spodem pryč. Takto ji stačí prolít 1x týdně během léta a 1x za 14 dní v zimně. Také po orosení je dobré když brzy oschne. Pak je růst nových výhonků bez hniloby a násada květů bohatá.
Synonyma: Angorchis dactyloceras ; Angraecum forcipatum ; Listrostachys dactyloceras ; Listrostachys forcipata ; Listrostachys saxicola.
