Tento malý, epifytní druh pochází z Barmy a Thajska, kde roste v teplých až horkých oblastech.
Krátký stonek nese několik elipsovitých, dužnatých listů, velkých až 9 cm. Květenství je postranní, převislé, nesoucí 2 - 3 světle fialově pruhované květy, velké 1,8 cm. Květy tohoto druhu jsou naprosto nezaměnitelné svými nazad značně převrácenými okvětními plátky a širokými, polo-okrouhlými laloky pysku. V přírodě vykvétá koncem léta a začátkem podzimu.
Teploty na přírodním stanovišti zcela běžně dosahují 30°C a více během dne, zatímco v noci klesají do okolí 20 -25°C během léta a dokonce na 12 -16°C v zimním období. Z toho vyplývá i volba stanoviště ve skleníku, kde rostlince poskytneme celoročně teplé a vlhké umístění s co možná největšími nočními poklesy a přirozeným poklesem v období krátkých zimních dnů. Můžeme ji navázat na trvanlivou podložku, ovšem za předpokladu možnosti každodenní závlahy, jinak bude vhodnější rostlinu usadit do propustného epifytního substrátu, který má přece jenom větší vlhkostní setrvačnost.
A protože si už "prdlajs pamatuju", zakoupil jsem příští rok rostlinku další. Zkusmo jsem ji připevnil na košík k rostlině Rodriguezia pulcherrima, na který krásně přirostla a po půl roce přes svoji velikost i vykvetla. Kupodivu pouze jediný původní kořen zůstal v substrátu, všechny ostatní se plazí po povrchu košíku.
Synonyma: Doritis minus 2005; Kingidium minus 1988; Phalaenopsis minor 2001.