|
|
|
|
|
||||||
Středně velký, monopodiální epifyt, teplých až horkých oblastí Filipín a Tchaj-wanu, rostoucí poblíž vodních toků od hladiny moře do úrovně 300 metrů. Krátký stonek, zahalený oddělitelným okrajem listové báze, nese až 5 masitých, nazpět ohnutých, protáhle elipsovitých až obvejčitých, zašpičatělých nebo zaoblených listů. Květenství se objevuje kdykoliv během celého roku, nejčastěji však od září do dubna. Je asi 30 cm dlouhé, vzpřímené až obloukovité, latnaté nebo hroznovité, často větvené, poseté množstvím až 3 cm velkých, pestrých květů, které se otvírají postupně během dlouhého časového období. Květní stvol neodstraňujeme, neboť může opětovně vykvést. Často také produkuje na vrcholu odnože (keiki), které lze odebrat až po vytvoření několika lístků a dostatečného množství kořenů.
Rostlinu pěstujeme povětšinou v nádobě s hrubším substrátem, při dostatečné vlhkosti, i když je poměrně přizpůsobivá různým prostředím. Ocení sušší zimní období, ale nesmí nikdy celkově vyschnout a ani teplota nesmí dlouhodoběji klesnout pod 15°C.
Keiki, pokud zůstane na stvolu, dokáže vykvést už po necelém roce, společně s dalším květním stvolem vyprodukovaným matečnou rostlinou. Tato rostlina mi každým rokem po odkvětu vytváří 2 až 3 keiki, které odstřihuji nejdříve po 10 měsících, kdy už stvol hrozí zlomením. Pak je teprve navazuji na podložku.
Synonyma: Phalaenopsis equestris var leucaspis; Phalaenopsis equestris var leucotanthe; Phalaenopsis esmeralda, Phalaenopsis riteiwanensis, Phalaenopsis rosea; Phalaenopsis rosea var aurantiaca; Phalaenopsis rosea var deliciosa; Phalaenopsis rosea var leucaspis; Phalaenopsis stauroglottis; Stauroglottis equestris; Stauroglottis riteiwanensis.