|
|
|
|
|
||||||
Tento středně velký, monopodiální druh obývá Assam, Bangladéš, východní a západní Himálaje, Indii, Andamanské ostrovy, Barmu, Thajsko a Vietnam. Zde roste v teplých, nížinných, stále-zelených listnatých lesích jako epifyt na stromech a keřích, nebo jako terestrit či litofyt na humusem pokrytých vápencových skalách, ve výškách od 200 do 1000 metrů.
Mírně zploštělý, větvený, šplhavý, vystoupavý stonek, nese ve dvou řadách jazykovitě protáhlé, silně kožovité, kýlovité, oble dvoulaločné listy. Květenství je krátké, úžlabní, nesoucí 1 - 3 květy s růžovým, poduškovitým pyskem, velké 1,5 cm. V přírodě vykvétá během podzimu a zimy.
Rostlinu montujeme na svislou podložku tak, aby kořeny, hojně vyrůstající podél celého stonku, našly dostatečnou oporu. Stanoviště preferuje vlhčí, teplejší, s dobrým prouděním vzduchu a dostatkem jasného rozptýleného světla. Během zimy toleruje poklesy teplot k 15°C, pouze na čas zastaví růst. Zcela běžné jsou pro ni i letní pařáky a poměrně slušně snáší i částečné oslunění, kdy okraje listů získávají karmínové zabarvení.
Výsledkem větvení je odnož, která se poprvé na matečné rostlině objevila před více než šesti lety a pro svůj velmi pomalý růst vykvétá poprvé až nyní (únor 2010). Rostlinka je asi 10 cm vysoká a nese pouze jediný květ s hmyzí hlavou (po této podobě má ostatně i svůj název).
Synonyma: Sarcanthus insectifer 1857.
