Tento drobný, vějířovitý, epifyt pochází ze západní oblasti Ekvádoru (Manabi), kde roste, často převisle, v teplých, vlhkých, mlžných lesích, ve výškách od 200 do 500 metrů.
Zcela zakrytý, zkrácený, stonek nese vějířovitě uspořádané, dole opouzdřené, podélně složené, jezdivé, protáhle elipsovité, zašpičatělé listy. Květenství je holé s malými, holými květovými listeny, úžlabní (z pouzdra listu), hroznovité, vzpřímené až obloukovité, delší než listy, nesoucí několik drobných, holých, bílých květů s kápovitým pyskem zakončeným trojúhelníkovitým vrcholovým lalokem. V přírodě vykvétá od dubna do října.
Rostlinu montujeme na korek nebo jinou trvanlivou podložku s trošičkou mechu kolem kořenů. Poskytneme teplejší, jasné ale přistíněné, dostatečně vlhké stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a celoročně vyrovnanou zálivkou. Přestože je rostlina drobná, nesmí být prostor kolem kořenů neustále vlhký, neboť ty musí mít možnost dostatečně oschnout mezi zálivkami. Proto mám všechny rostlinky tohoto rodu poblíž radiátoru, kde přemokření kořenového balu opravdu nehrozí. Oproti ostatním druhům má tento mnohem masitější, jako-by sukulentní listy.
A jen pro zajímavost - tento druh pořizuji již mnoho let a vždycky vykvetlo něco úplně jiného (většinou O.dolabratus, který je i v současné době presentován mnoha firmami jako O.manabina). Takže toto je už pátá koupě pod tímto názvem a konečně trefa. I když na 100% přesvědčený nejsem.
Synonyma: