Tento rod poprvé popsal Olof Swartz roku 1800 a tvoří ho v současné době téměř 600 epifytních, zřídka terestrických druhů z amerických tropů. Rostliny tvoří bohatý hrozen nebo latu nádherných květů, které jsou zároveň charakteristickým znakem rodu pro svůj plochý, ve středu houslovitě zúžený, pysk. Mají obvykle zploštělé, 1-2 listé pahlízy, dole kryté listeny, z jejichž úžlabí vyrůstá květenství. Vzhledem k velkému areálu rozšíření zahrnuje tento rod zástupce chladnomilné, temperované i teplomilné.
Rostliny jsou mimořádně náročné na světlo a proudění vzduchu a některé druhy si postupně zvyknou i na téměř přímé slunce. Společným znakem je potřeba dostatku vláhy během vegetace a naopak její několikatýdenní omezení po dobu vegetačního klidu, přičemž omezení zálivky nesmí nikdy způsobit zasychání pahlíz. Rod je vhodný do světlých sbírek, má sice až na vyjímky drobnější květy, ale jejich četnost a uspořádání v květenství je nádherné. Pěstujeme je nejčastěji navázané na podložce z kůry nebo v laťkových košíčcích.
Do menších prostor nebo třeba na okno jsou ideální miniatury, dříve řazené do rodu Oncidium, nyní Tolumnia. Většinou mají na průřezu trojhranné jezdivé listy, jsou podobné miniaturním kosatcům, rostou v hustých trsech nebo tvoří dlouhé stolony - výběžky, jako T.variegata a T.urophylla. Celkem 18 druhů roste na Karibských ostrovech, T.bahamensis najdeme dokonce i na jižní Floridě. Květy jsou sice drobné, ale velice krásné. Báječně rostou na kouscích kůry, přičemž v zimě prožívají asi dvouměsíční období klidu téměř bez zálivky.
Oncidium aliance, která zahrnuje například rody Odontoglossum, Brassia, Aspasia, Miltonia, Leochilus a mnoho jiných, je velmi často využívána pro křížení. Spolu s rody Cattleya, Dendrobium a Phalaenopsis je Oncidium nejčastěji pěstovaným rodem.

Na samotné pěstování má vliv několik rozhodujících faktorů:
Světlo - některé druhy snášejí silné osvětlení, ale nikdy ne přímé slunce. Pokud se takoví jedinci vyskytnou v přírodě, vždy stojí v pozadí další elementy, které působí jako protiváha této podmínce. Jiné druhy, mající v oblibě průměrné osvětlení, mohou vykvést i ve světle nižším nebo vyšším, jako třeba O. pumilum, O. jonesianum, O. sarcodes, O. flexuosum, O. lanceanum.
Další druhy mají rády více světla během zimy a větší přistínění během léta jako O. phymatochilum.
Někteří pěstitelé například odsunou rostlinu jen několik centimetrů stranou, což může být dostačující pro iniciaci kvetení.
Voda - všeobecně milují a vyžadují střídání mokrých a suchých period.
Intenzivní je zálivka během růstového období, od objevení se nových výhonků do vyzrání pahlíz. Pro rostliny v nádobách je důležité udržovat substrát vlhký, ale ne promáčený, mimo "jezdivé" druhy (nyní Tolumnia), kterým by pěstební směs neměla nikdy kompletně vyschnout. U navázaných rostlin jsou kořeny zavlaženy prakticky při každé zálivce.
Některé druhy vyžadují odpočinek delší, jiné kratší, ale u všech by nemělo snížení zálivky vyvolat velké svraštění listů nebo pahlíz.
Všeobecně, rostliny z jihu a jihovýchodu Brazílie, odkud většina druhů pochází, zažívají suchou zimu, kdy během tohoto období není mnoho srážek a oni přijímají vláhu pouze z noční mlhy. Naopak druhy, které pocházejí z lesů poblíž Atlantiku potřebují více vláhy než ty ze suchých regionů. Důležité je redukovat vodu když jsou v květu.
To samé co pro zálivku platí i pro hnojení.
Teplota - některé druhy snášejí dobře širokou škálu teplot (od studených po horké), jako například O. flexuosum, O. ciliatum, O. bifolium a O. baueri, pokud se ovšem nejedná o extrémní hodnoty.
Rostliny pocházející z chladného prostředí, jako O.crispum nebo O.concolor, kultivované v teplých podmínkách, budou kvést a rozumně růst po 2 - 3 roky, ale pak náhle zeslábnou a zahynou zdánlivě bez zjevného důvodu, mimo nepřiměřenou teplotu.
Pro teplou kulturu jsou vhodné např. O.baueri, O.cebolleta, O.ciliatum, O.flexuosum, O.fimbriatum, O.lanceanum, O.macropetalum, O.micropogon, O.morenoi , O.nanum, O.sarcodes.
Pro střední (temperované) až chladné prostředí jsou vhodné O.cheirophorum, O.cornigerum, O.crispum, O.cruciatum, O.curtum, O.divaricatum, O.forbesii,O.gardneri, O.hastilabium, O.lietzei, O.pubes, O.ornithorhynchum, O.pulvinatum, O.robustissimum, O.sarcodes, O.sphegiferum, O.varicosum.
Velmi chladné podmínky kultivace a oproti ostatním druhům méně světla vyžadují druhy z vysokých poloh And, nyní přiřazené rodům Cyrtochilum a Caucaea:
O.carderi, O.falcipetalum, O.lamilligerum, O.macranthum, O.orgyale, O.serratum = nově Cyrtochilum carderi, C.falcipetalum, C.lamilligerum, C.macranthum, C.orgyale, C.serratum.
O. cucullatum, O. dayanum, O. olivaceum, O. phalaenopsis, O. rhodostictum = nově Caucaea dayanum, C. olivaceum, C. phalaenopsis, C. rhodostictum atd.
Ventilace - tak jako mnoho jiných orchidejí i Oncidium miluje mírný vánek sloužící k provětrání kořenů, zatímco nesnáší silný vítr, který může kořeny i rostlinu zcela vysušit.
Pěstební nádoby - mohou být různých tvarů i materiálu od plastových po dřevěné košíčky, to vše s propustným epifytním substrátem. Jsou vhodné pro většinu druhů s tím, že rostliny lze samozřejmě také navázat na trvanlivou podložku, která je vhodnější pro druhy s plazivým oddenkem, jako Oncidium crispum, O.varicosum var.rogersii a O.forbesii.
Přesazování - je nejvhodnější v období kdy začínají rašit nové výhonky. To může být ihned po odkvětu, zrovna tak jako po několika měsících, v závislosti na daném druhu. Velmi důležité je nerušit rostlinu během klidového období.

Synonyma:  Coppensia; Cyrtochilos; Lophiaris; Olgasis; Stilifolium; Trigonochilum; Xaritonia; Xielyanthum.