|
|
|
|
|
||||||
Tento malý až středně velký druh pochází z vlhkých mlžných lesů Kolumbie, kde roste epifytně v teplých až vlažných oblastech, ve výškách od 1800 do 2000 metrů. Vzpřímené stopky, zahalené 2 - 3 trubkovitými pouzdry, nesou jediný, vzpřímený, kožovitý, elipsovitý, zašpičatělý až zaoblený list, klínovitý dole do tenkého řapíku. Květenství je tenké, polovzpřímené, 5 - 8 cm dlouhé, nesoucí těsně nad listy jediný, barevně poměrně variabilní květ (od žlutozelené přes tmavě růžovou po purpurovou), velký 2,5 cm. V přírodě vykvétá od zimy do jara.
Květy jsou údajně vonící po banánu nebo acetonu a mohou vydržet na rostlině až 3 měsíce, pokud je rostlina držená ve studeném až vlažném, dostatečně vlhkém prostředí, při jasném, rozptýleném světle. Existuje zde také olivově zelená forma, která byla původně popsaná jako M.olivacea.
Rostlina je umístěná prozatím v plastovém mřížkovaném košíčku vyplněném rašeliníkem do kterého jsem ji vložil protože po přepravě z ciziny neměla téměř žádné kořeny. Stanoviště se snažím volit co nejchladnější, ale spíše bych ho definoval jako temperované a tak jsem zvědav jak dlouho květy na rostlině vydrží. Květy samotné připomínají spíše láčku masožravé rostliny, která svým jemně ochlupeným chřtánem nalákala vhodnou kořist. Tento dojem podtrhuje i nápadně zaoblené břicho. A co se týče vůně květů, nemohu potvrdit, já prostě necítím nic.
Synonyma: Masdevallia olivacea.
