|
|
|
|
|
||||||
Středně velký epifyt, příležitostně litofyt, rostoucí ve vlažných až teplých oblastech střední Ameriky, od úrovně moře do 1700 metrů, v sezónně vysychavých opadavých lesích na kmenech stromů, kde je vystaven plnému slunci po mnoho hodin, ochlazovaný pouze vzdušným prouděním.
Odlišuje se od ostatních druhů svými zploštělými, vejčitými, vrásčitými, tmavě zelenými pahlízami, které jsou zahalené suše blanitým pouzdrem, nesoucí jediný vrcholový, kožovitý, protáhle vejčitý, zaoblený, kýlovitý (na průřezu ve tvaru otevřeného V) list,. V přírodě na podzim a v zimě vykvétá na mladých porostech až půlmetrovým květenstvím, na jehož konci jsou nahloučené, asi 4-7 cm velké, jemně vonící květy.
Rostlině se daří dobře na trvanlivé podložce při jasném světle a hojné zálivce během období růstu, zatímco po odkvětu jí poskytneme sušší odpočinek. Květy bohužel nemají delšího trvání.
No a po několika letech pravidelného vykvétání vždy několika květů, ale na jediném květenství, jsem se rozhodl rostlinu rozdělit na dvě části a tím ji přimět k vytvoření více pahlíz a tím i potenciálně více kusů květenství. A protože je dobře přirostlá k podložce, zvolil jsem vyříznutí (vyjmutí) asi 1 cm dlouhé části oddenku. (Pokud by se oddenek jenom přeřízl, mohl by znovu srůst - proto ta mezera.) Rostlina na to reagovala vytvořením dvou nových výhonů na nově předních pahlízách a náznakem nového růstu na pahlíze zadní. Teď už nezbývá jen čekat kolik posléze vyžene květenství.
Synonyma: Bletia acuminata; Bletia peduncularis; Bletia rubescens; Bletia violacea; Cattleya acuminata; Cattleya pendicularis; Cattleya rubescens; Laelia acuminata; Laelia peduncularis; Laelia pubescens; Laelia violacea.
