|
|
|
|
|
||||||
Rostlina pocházející z Barmy, Thajska, jižní Číny a Laosu, kde roste v teplých až vlažných, hustých horských lesích, epifytně na kmenech stromů, ve výškách od 600 do 1600 (Čína - jižní Yunnan 1600 - 1900) metrů.
Tento malý až středně velký, monopodiální epifyt má silný, asi 2 - 5 cm dlouhý stonek, nesoucí několik protáhle srpovitých, úzce kopinatých, nesouměrně hluboce dvoulaločně zašpičatělých listů, dlouhých 15 - 30 cm. Květenství je postranní, vzpřímené, obvykle 2 - 3 cm dlouhé, okoličnaté, nesoucí 4 -6 voskovitých, vonících, 2 - 3 cm velkých, květů. Květy mají zelenkavé nebo světle žluté, výrazně hnědavě-purpurově skvrnité, zaoblené sepaly, mírně větší než petaly. Pysk je celý žlutý (nebo bílý? - podle použité literatury) s karmínovými skvrnkami, vyjma bílých, hustě třepenitých okrajů středového laloku. V přírodě vykvétá během srpna, zimy a jara, v kultuře koncem zimy a na jaře.
Rostlina je namontovaná na podlouhlé, zamechované kůře společně s G.acutifolius a G.calceolaris. Zavěšena je pod krycím sklem v teplejších partiích skleníku, se zimní teplotou 19 - 22°C klesající v noci na 14 - 16°C, kde během léta dochází i k částečnému oslunění. Kropení probíhá 1x denně v zimním období a 2x denně během teplých letních dnů. Vlhkost se pohybuje zhruba v rozmezí 60 - 80%, proudění vzduchu mírné, ale neustálé (ventilátory vypínám pouze při jejich údržbě a nebo výměně).
Synonyma: Saccolabium bellinum 1884.
