|
|
|
|
|
||||||
Malá až středně velká rostlina obývající indické Himálaje, Nepál, Myanmar (Barma) a Vietnam, která roste epifytně v teplých až vlažných, otevřených primárních, poloopadavých, listnatých nebo smíšených lesích, ve výškách od 700 do 900 metrů.
Štíhlý, prodlužující se, 10 až 30 cm dlouhý stonek, zahalený u báze několika listovými bázemi, nese ve dvou řadách úzce protáhlé (široké pouze 2 cm), zašpičatělé ale ne laločnaté, kožovité listy, páskovité jako u vandovitých druhů. Květenství je hustě chocholičnaté, asi 5 cm dlouhé, nesoucí i 10 - 20 drobných, voňavých, zelenkavě žlutých květů s hnědavě - karmínovým značením a džbánovitým pyskem s bílým, třásnitým, široce trojúhelníkovitým středovým lalokem. Vykvétá během podzimu a zimy.
Rostlinu mám navázanou (spolu s dalšími dvěma druhy) na svislém, živým rašeliníkem částečně pokrytém, kousku topolové kůry, který bohatě porůstá svými silnými, jasně bílými kořeny se světle zelenou špičkou. Je umístěna na teplejším, hodně světlém, během léta i částečně osluněném místě, kde vykvétá začátkem listopadu hustým shlukem překrásných květů.
Synonyma: Aerides umbellatum; Gastrochilus denticulatus; Saccolabium acutifolium; Saccolabium denticulatum.