|
|
|
|
|
||||||
Tento 6 - 19 cm velký, převážně epifytní druh, je ponejvíce rozšířený v himalájském pásu Nepálu a SV Indie, kde roste v řídkých lesích často na kmenech dubů Quercus griffithii, ve výškách 1700 - 1900 metrů. Stonky nahloučené, převislé, krátce vidlicovitě větvené, pokryté překrývajícími se, suše blanitými pouzdry, nesou vždy jediný masitý, protáhlý, krátce řapíkatý list s ostrým, šikmo vroubkovaným vrcholem. Květenství, vyrůstající jediné z listové báze, je 2 - 3,5 cm dlouhé, polo vřetenovité, nesoucí 1 - 2 vně ochlupené květy, velké 4 - 5 mm, se světle zeleno - žlutými sepaly a petaly a jasně žlutým, masitým, ne-laločnatým pyskem. V přírodě vykvétá během června.
Rostlinu mám navázanou na korkové podložce s kořeny přikrytými mechem, který stačí někdy mezi zálivkami vyschnout. Stanoviště je temperované až poloteplé s jasným, rozptýleným světlem a každodenním kropením.
Synonyma: Ceratostylis ritaia; Eria ramosissima; Ritaia himalaica.
