|
|
|
|
|
||||||
Rostlina, popsaná r.1993 ředitelem botanické zahrady panem Haagerem, nesoucí název po současném americkém botanikovi. Tento monopodiální epifyt pochází z Vietnamu, kde roste na větvích stromů v teplých až horkých, poloopadavých až opadavých, suchých lesích, v nížinách, od hladiny moře až do 700 metrů. Tuhý, vzpřímený stonek nese ve dvou řadách střídavě rozmístěné, zeleno - červenavé, kožovité, páskovité listy. Květenství je vzpřímené, úžlabní, 10 - 15 cm dlouhé, nesoucí v hustém hroznu větší počet narůžovělých květů. V přírodě vykvétá ne jaře a na podzim.
Tento druh, tak jako i většina ostatních, miluje teplé, hodně prosvětlené stanoviště s možností částečného oslunění a dostatkem čerstvého, proudícího vzduchu. Na vlhkost není tato rostlina, na rozdíl od většiny ostatních orchidejí, nijak náročná i když jí běžně vyšší skleníková vlhkost nijak nevadí, prostě přísušek jenom toleruje. Také zálivkou nijak neopovrhuje, obzvláště během teplých slunečních dnů, pouze v zimním období jí přijde vhod mírný přísušek, úměrný venkovnímu počasí.
Jednu mám navázanou na kusu korku pokrytém živým rašeliníkem, ze kterého kořeny volně splývají do prostoru a tudíž rychleji osychají a druhou v dřevěném košíku, kde jsou stěny vystlané živým rašeliníkem a vnitřek vyplněn nalámanými kousky korku prokládané rašeliníkem. Zatím nemohu posoudit která volba je lepší, neboť rostliny mám relativně krátkou dobu a nezaznamenal jsem viditelné rozdíly v růstu.
Synonyma:
