|
|
|
|
|
||||||
Tento menší epifytní druh, který jako jediný má červenou skvrnou zdobené béžové květy, roste na menších větvích keřů a stromů, jen zřídka přímo na kmenech, ve vlhkých lužních lesích Afriky od Etiopie po Angolu, ve výškách 1200 až 2200 metrů.
Rostlina má poměrně zploštělé kořeny a velmi krátký stonek nesoucí dvouřadě poměrně úzké, obloukovitě prohnuté, asi 15 cm dlouhé, masité listy zakončené nestejně velkými laloky. Obloukovité či převislé květenství vyrůstá z úžlabí listů a může dosahovat u statnějších jedinců délky až 40 cm. Nese ve dvou souměrných řadách až 20 voňavých květů, velkých 3 - 5 cm. V přírodě může prakticky vykvétat kdykoli.
Tento druh také montujeme na svislou podložku kde lépe vynikne. Během teplejších měsíců, kdy je rostlina v plném růstu, potřebuje vysokou vlhkost, hojnost vody a přihnojování. Od konce podzimu postupně snižujeme zálivku zároveň s ubývajícím světlem a poklesem venkovních teplot, kdy ale kořeny nesmí nikdy zcela vyschnout. Pokud rostlinu ponecháme stále provlhlou při delším poklesu teplot, reaguje opadem listů a to je většinou její konec.
Údajně v kultuře ve většině případů vykvétá během zimních nebo jarních měsíců, u mne na přelomu léta a podzimu. Květy nejsou čistě bílé a nemají zcela hladké okvětní plátky, jsou jemně plisované s dobře viditelným vstupem do na konci mírně srpovité ostruhy.
Synonyma: Aerangis albido-rubra ; Aerangis rhodistica ; Angorchis rhodosticta ; Angraecum albidorubrum ; Angraecum luteo-album ; Angraecum mirabilis ; Angraecum rhodisticum ; Rhaphidorhynchus luteo-albus.
